Vývoj podniku a lázní po roce 1945
1945
Hned v prvních dnech byla do Kyselky přemístěna
posádková rota I/38 pěšího pluku z Berouna, jež tu
konala strážní službu a později asistovala Sboru národní
bezpečnosti. Ve dvou budovách dětských domovů
v Kyselce bylo nalezeno jedno dítě z Lidic a dva potomci
nacistického prominenta Karla Hermana Franka.
1946
JUDr. Max Lobkovic byl v Kyselce slavnostně uvítán a
oficiálně převzal vedení podniku HEINRICH MATTONI A. G.
Dne 1. 5. byla v Kyselce zahájena první poválečná
lázeňská sezona. Již předtím se tu sporadicky objevovali jednotliví hosté.
1945 - 1946
Odsunem Němců se ve firmě MATTONI podstatně snížil
počet zaměstnanců - během války zaměstnávala
přibližně 350 osob. Místo odsunutých Němců byli
přijímání noví čeští osídlenci, kteří se museli nejprve
od německých odborníků naučit postupy a činnosti při stáčení minerální vody.
1947
Lázeňský ruch se čile rozvíjel, všechna lázeňská lůžka
byla obsazena. Začala jezdit pravidelná autobusová linka
Karlovy Vary - Kyselka a zpět.
1948
Dekretem Okresního národního výboru v Karlových Varech byla 12. 3. zavedena národní správa podniku
HEINRICH MATTONI A. G. Národním správcem byl ustanoven Josef Němec.
Dne 7. 10. byl majetek dřívější akciové společnosti v Kyselce i majetek s tím související znárodněn a převzat do správy státního podniku Československé státní lázně a zřídlase sídlem v Praze.
V srpnu přijely do Radošova a Kyselky řecké děti,
jež byly ohroženy občanskou válkou ve své vlasti.
V Československu zůstaly tři roky.
1949
Zahájena rozsáhlá mechanizace dosud ručně prováděného provozu.
1950
V někdejším pitném pavilonu v parku bylo zřízeno kino.
1958
Primářem lázní v Kyselce byl jmenován MUDr. Erben. Léčilo se dietami, vodoléčbou, elektroléčbou a koupelemi. Sezona trvala od 10. 4. do 12. 11. Od 1. 6. se vyráběla minerálka s přísadou citronového sirupu.
V listopadu byla u Josefova pramene svépomocí postavena nová sirupárna. Z Nizozemí přivezeny dva nové stroje: obraceč lahví a stroj na etiketování.
1959
Minerálka z Kyselky se začala dodávat na československé zaoceánské lodě (Lidice, Mír, aj.) Závod v Kyselce vyrobil 1 040 000 lahví o obsahu 0,7 l a 40 000 lahví o obsahu 0,33 l.
1970
Kolem roku 1970 začaly lázně v Kyselce sloužit především léčbě dětí z Mostecka, jejichž zdraví bylo podlomeno znečištěným ovzduším.
1989 - 1990
Dosavadní státní podnik Západočeská zřídla byl reorganizován a privatizován. Došlo k transformaci na akciovou společnost Karlovarské minerální vody.
1992
V Kyselce byl definitivně ukončen provoz dětských lázní.
Téměř celý areál nakoupil za poněkud podezřelých okolností a za cenu 2,5 milionu korun pražský řemeslník Karel Franta - patrně bílý kůň německého podnikatele Dr. Friedricha Beckera z Nagelu u Wunsiedelu. Privatizace se nezdařila a vedla k chaosu a častým změnám majitelů, kteří přes velké (a často pochybné) vize neudělali pro záchranu areálu vůbec nic. F. Becker pouze opravil někdejší lázeňskou jídelnu a zřídil v ní restauraci. Ta však nebyla nikdy zkolaudována a její rekonstrukce byla nekvalitně provedena - po několika letech se zřítila střecha.
1994
Majitelem zpustlého areálu lázní se stala německá firma Elmed Generale, vlastněná F. Beckerem. Ten v roce 1995 zmizel a byl údajně zatčen v Brazílii pro rozsáhlé podvody.
Dalším vlastníkem pozemků a lázeňských budov byl Němec Udo Markard se svou firmou Giesshübler Touristik i on měl údajně bohatý trestní rejstřík.
2002
Objekty lázní zakoupil Dagestánec Šamil Chalitulijev, jenž však záhy zkrachoval a ze slíbené opravy sešlo. Tento rok společnost Karlovarské minerální vody a. s.ukončila provoz na železniční vlečce z Vojkovic nad Ohří do Kyselky. Při rekonstrukci železničního mostu přes Ohři v roce 2008 byly definitivně sneseny koleje a nevzhledná nová hala dnešního stáčecího závodu necitlivě zasáhla do tohoto sevřeného údolí (zasahuje až do prostoru původní nakládky minerální vody, kam zajížděl vlak). Stavbě moderní haly bylo nuceno ustoupit také několik cenných staveb, včetně nákladní haly a např. pavilon Alžbětina pramene byl současným majitelem rozebrán a později zlikvidován.